Československé Shermany

 Mgr. Tomáš Jakl

Vojenský Historický Ústav Praha, Difrologický Klub

Publikováno v časopise HaPM12/2006

Zveřejněno na Válečných Střípkách se svolením pana Tomáše Jakla

Do výzbroje československých tankistů se tanky Sherman dostaly poprvé v roce 1944. Jako první sloužily od dubna do srpna 1944 ve Velké Británii u dělostřeleckého pluku Československé samostatné obrněné brigády čtyři Shermany V, zařazené na tabulkových místech pozorovacích tanků AOP. Po přesunu brigády do Francie je u dělostřeleckého pluku 13. září 1944 nahradily čtyři operační Cromwelly AOP.

První zpráva o tom, že by do výzbroje Československé samostatné obrněné brigády mohly být zařazeny Shermany Firefly, tedy Shermany vyzbrojené britským 17pdr protitankovým kanónem, přišla od nadřízené 21. armádní skupiny 5. srpna 1944. Ovšem již 14. srpna informovalo velitelství Královského tankového sboru při velitelství 21. armádní skupiny, že s výjimkou čtyř strojů, určených k výcviku, Čs. samostatná obrněná brigáda 17liberní Shermany na území Velké Británie nedostane. Po přepravě na kontinent měla každá tanková rota dostat jeden stroj tohoto typu. O čtyři dny později, 18. srpna 1944, se ještě 22. styčné velitelství u Čs. samostatné obrněné brigády dotazovalo u 21. armádní skupiny, zda by namísto Shermanů Vc nemohla Čs. samostatná obrněná brigáda dostat odpovídající množství Challengerů. Nicméně 27. srpna 1944 brigáda dostala první čtyři Shermany IC, které byly po přesunu do Francie po dvojicích přiděleny k tehdejším oběma tankovým praporům brigády. Další stroje tohoto typu dostala brigáda v únoru a v březnu 1945. V té době Čs. samostatná obrněná brigáda stavěla z nově příchozích posil třetí tankový prapor a podle pozměněných tabulek každá tanková rota měla mít jednu třívozovou četu Shermanů Firefly. Do května 1945, kdy byly kompletně nahrazeny Challengery, obdržela Čs. samostatná obrněná brigáda celkem třicet šest Shermanů IC obou provedení, tj. se svařovanou i kompozitní korbou. Tato verze se tak stala nejrozšířenějším typem Shermanu v čs. armádě.
(Fotografie a kamufláže na tento typ najdete v HPM 12/2002.) Poslední varianta Shermanu byla v čs. armádě zastoupena pouze jediným strojem. Šlo o Sherman I s motorem Continental R 975 EC, který z bažinatého terénu u ústí řeky Aa východně od Dunkerque v prosinci 1944 vyprostili
čs. mechanici brigádních tankových dílen a následně ho uvedli do provozuschopného stavu. Velitel brigádních tankových dílen, npor. Ing. Jan Culka ho potřeboval jako náhradu za vyprošťovací Cromwell ARV, zničený 5. listopadu 1944 při útoku tankového praporu 2 u Ghyvelde. Generál
v.v. Ing. Gustav Svoboda vzpomíná, že po vyproštění z bahna nesl tank ještě původní označení jednotky 45. Protože Calais, východně od Dunkerque, dobývala 3. kanadská pěší divize, potom bílé 45 na červeném čtverci bylo označení pluku The Royal Winnipeg Rifles její 7. kanadské pěší brigády. Tento jediný Sherman doprovodil čs. vojáky až do vlasti. Jeho evidenční číslo ani další osud nejsou bohužel známy.

Prameny a literatura:
TNA/PRO, London, WO 171/3468.
VÚA-VHA, Praha, fond Čs. samostatná obrněná brigáda
D.Crow: British and Commonwealth Armoured Formations. Windsor 1971.
G. Svoboda: "Ukradený" Sherman. Obrana Lidu č. 3, 1991.
I. Procházka: Dunkerque, duben 1945. HPM 12/2002.
 

Poznámky: Označení M4A5 (Sherman VI) se v praxi neužívalo, původně mělo být použito pro střední tank Ram, vyvinutý a vyráběný v Kanadě. Označení DD patřilo tankům, vybaveným plovacím zařízením.
 

*OP observer's post tank pro dělostřeleckého pozorovatele